Keltská astrologie

O keltských kořenech českého národa se mezi lidmi hovoří poměrně často, existuje řada keltských „bratrstev“, řada českých hudebníků hraje keltskou hudbu. Existuje také keltská astrologie, jelikož Keltové ale neznali písmo a své znalosti si předávali ústní tradicí, není o ní žádný přesný záznam a její rekonstrukce se liší. Sice ne mnoho, ale v astrologii, ve které je obecně nejlépe znát přesnou minutu a místo narození, jsou rozdíly v rozsahu několika dnů důležité.

Dokladem keltského pozorování hvězd jsou megalitické stavby, z nichž nejznámější je v anglickém Stonehenge. Keltští astrologové – pozorováním hvězd a věštěním se kromě jiných činností zabývali druidové, což byli přibližně řečeno keltští „šamani“ – rozdělili rok na 36 dekanů neboli period, z nichž každá měla kolem deseti dnů (buď více nebo méně nebo právě deset). Ke každému takovému období byl přiřazen jako prvořadý symbol jeden druh stromu (podle některých výkladů strom mohl být přirazen ke dvěma obdobím v roce, podle jiných ne). Keltové žili především v lesích, proto význam stromů pro jejich život byl prvořadý. Stromy byly doplňovány ještě dalšími symboly (Vlk, Kotlík, Lyra, atd.), kolem nichž a jejich časového určení v roce je řada nejasností.

V současnosti, kdy část městského obyvatelstva odjíždí pravidelně odpočívat do přírody, a tedy především k lesu a do lesa, na své chalupy a chaty či na různá meditační a relaxační soustředění, nachází ke keltské astrologii řada lidí cestu právě prostřednictvím stromů spjatých s datem jejich narození. Strom je tak prostředníkem mezi životem pozemským, v němž je usazen kořeny, a nebeskou klenbou, ke které směřuje jeho vrcholek.